Významné výsledky

 

Unikátní fotosystém u bakterie z pouštních jezer

Nejen rostliny, ale i některé bakterie umí ukládat energii slunce (fotosyntetizovat). Tuto schopnost má např. i bakterie Gemmatimonas phototropica, žijící ve sladkovodních jezerech pouště Gobi. Objevili jsme, že molekuly zachycující světlo jsou zde uspořádány do dvou kruhů, v jejichž společném středu leží vlastní “reakční centrum” zpracovávající světelnou energii. Toto uspořádání, velmi efektivně zachycující sluneční energii, je unikátní a nebylo dosud nalezeno u žádných jiných organizmů. 

>> Více informací <<

 

  • Dachev, M., Bína, D., Sobotka, R., Moravcová, L., Gardian, Z., Kaftan, D., Šlouf, V., Fuciman, M., Polívka, T. and Koblížek, M. (2017) Unique double concentric ring organization of light harvesting complexes in Gemmatimonas phototrophica. PLoS Biol. 15 (12) : 1-16 DOI: 10.1371/journal.pbio.2003943 [IF = 9.797]

 


 

Jak správně přečíst problematické úseky v DNA

Moderní vědecké metody umí “přečíst” najednou téměř kompletní dědičnou informaci organizmu. Nejprve se získá až několik miliónů krátkých kousíčků DNA, které pak počítač sestaví ve správném pořadí za sebou. Dosud nebylo ale snadné určit správně počet, ani délku za sebou se opakujících sekvencí, které se v DNA často vyskytují. Námi vyvinutý program TAREAN pomocí grafické analýzy nejenže umožňuje opakující se úseky přesně charakterizovat, ale dokáže také najít i ty, které zatím unikaly pozornosti.

>> Více informací <<

 

 

  • Novák P., Avila Robledillo L., Koblížková A., Vrbová I., Neumann P., Macas J. (2017) TAREAN: a computational tool for identification and characterization of satellite DNA from unassembled short reads. Nucleic Acids Research. DOI: 10.1093/nar/gkx257 [IF = 9.202]

 


 

Rostliny vychytávající těžké kovy z půdy – funkce a řízení molekulárních pump

Existují rostliny, které – na rozdíl od jiných – aktivně vychytávají z půdy těžké kovy a ukládají je ve svých nadzemních částech (tzv. hyperakumulující rostliny). Využívají k tomu řadu molekulárních pump zvaných P1B-ATPázy. Tyto pumpy se vyskytují nejen u rostlin, ale i u živočichů vč. člověka, a jejich chybovost vede k řadě smrtelných onemocnění. Náš výzkum přispěl k objasnění, jak tyto pumpy fungují a jak jsou řízeny koncentrací kovů u rostlin, hromadících kovy buď v pokožce (epidermis) nebo hlouběji v listech (mesofylu). Tyto výsledky mohou pomoci nejen k vyšlechtění rostlin vhodných k čištění zamořených půd, ale také naznačit cesty k vylepšení zemědělských plodin nebo k léčbě některých nemocí člověka.

 

  • Mishra S., Mishra A., Küpper H. (2017) Protein Biochemistry and Expression Regulation of Cadmium/Zinc Pumping ATPases in the Hyperaccumulator Plants Arabidopsis halleri and Noccaea caerulescens Frontiers in Plant Science 8: 835. DOI: 10.3389/fpls.2017.00835 [IF=4.298]

 


 

Objev viru na pomezí rostlinných a houbových virů

Objevili jsme nový virus, patřící do skupiny zvláštních virů, které na rozdíl od těch ostatních nemají bílkovinný obal (kapsidu). To je u virů tak neobvyklé, že tato skupina je anglicky pojmenována doslova jako “nahé viry”. Nově objevený virus se ale zároveň podobá i jedné skupině rostlinných virů, které už – jako správné viry – kapsidu mají. Objevený virus je tak velmi pravděpodobně dosud hledaným evolučním pojítkem mezi “nahými” houbovými viry a touto skupinou rostlinných virů.

>> Více informací <<

 

  • Hrabáková L., Koloniuk I., Petrzik K. (2017) Phomopsis longicolla RNA virus 1 - Novel virus at the edge of myco- and plant viruses Virology 506: 14-18. DOI: 10.1016/j.virol.2017.03.003 [IF=3.353]​

 


 

Vliv mnohonásobné infekce viroidy na zdraví a funkci rostlin

Viroidy jsou krátké, kruhové molekuly RNA, napadající rostliny. Přesto, že nekódují žádné bílkoviny, jsou schopny ovlivňovat pochody v rostlinách a vyvolávat závažné nemoci důležitých plodin. Pomocí umělých infekcí jsme zkoumali, jaké příznaky různé kombinace viroidů v rostlinně vyvolávají, jak se viroidy ovlivňují mezi sebou, a které geny z rostlin potlačují nebo aktivují. Zjištěné poznatky poodhalují mechanizmus působení viroidů a mohou v budoucnu pomoci k nalezení obrany proti viroidům.

  • Matoušek J., Siglová K., Jakše J., Radišek S., Tsushima T., Brass Joseph R., Guček T., Duraisamy G., Sano T., Steger G. (2017) Propagation and some physiological effects of Citrus bark cracking viroid and Apple fruit crinkle viroid in multiple infected hop (Humulus lupulus L.) Journal of Plant Physiology 213: 166–177. DOI: 10.1016/j.jplph.2017.02.014. [IF = 3.121]

 

 


 

Významné výsledky minulých let

 

 

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Ústav molekulární biologie rostlin
Branišovská 1160/31
370 05 České Budějovice

NAJÍT PRACOVNÍKA