Popularizační přednášky

           V rámci Týdne Akademie věd ČR (1.-5. listopadu), projektu Jedu Vědu, ale i mimo tyto příležitosti nabízíme studentům středních škol, případně i veřejnosti níže uvedené přednášky. V případě  zájmu o přednášku kontaktujte příslušného přednášejícího nebo pište na lenz@umbr.cas.cz.  ​

Genové manipulace – hrozba nebo naděje? 

přednášející: Mgr. Ondřej Lenz, Ph.D. (lenz@umbr.cas.cz)

 Geneticky modifikované organismy (GMO) – už toto spojení v některých vyvolává záchvěvy hrůzy. Něco, co by údajně v přírodě nikdy nemohlo vzniknout. Jenže příroda si z lidských strachů nic nedělá a vyrábí si geneticky modifikované organismy jako na běžícím pásu. Bližší pohled totiž odhalí takovéto přírodní “úpravy” v řadě z nich – některé jíme, a geny z nepříbuzných druhů obsahuje dokonce i DNA samotného člověka. Jak je to tedy s GMO a jaké jsou současné možnosti genového inženýrství? Přednáška možná z trochu netradičního úhlu se bude snažit ukázat, že nic není tak černobílé, jak by se na první pohled mohlo zdát. 

Kde se tady vzaly? Aneb Vznikl Covid v labu?

přednášející: Mgr. Ondřej Lenz, Ph.D. (lenz@umbr.cas.cz)

 Viry jsou entity stojící na prahu života – většinou jen balíčky několika nejnutnějších genů. Své viry mají živočichové, rostliny, řasy, houby i bakterie. Některé viry dokonce využívají ke svému rozmnožování jiný virus. Jejich genetická informace může být uložena nejrůznějšími způsoby, stejně tak proměnlivý je jejich životní styl a to, jak viry vypadají pod mikroskopem. Kde se vzala tato obrovská rozmanitost a odkud vlastně viry pocházejí? A jak je to s čínským koronavirem?

Co Mendel netušil, aneb o DNA, dědičnosti a dalších podivuhodnostech života

přednášející: Mgr. Ondřej Lenz, Ph.D. (lenz@umbr.cas.cz)

Jak funguje DNA-šifra? Jak vypadají geny a kolik jich máme? Proč něco dědíme po tatínkovi a něco po babičce? Když Johan Gregor Mendel poprvé poodhalil základy dědičnosti, nevěděl ještě nic o DNA ani o tom, jakými fascinujícími způsoby jsou jím objevené pravidla dědičnosti zajištěna. Asi by ho také nenapadlo, že ani geny nemají úplně poslední slovo, a že některé z nich jsme dokonce vůbec nezdědili od lidí.

Spiderman, Mutanti a mimozemšťané - aneb DNA ve filmu a v realitě

přednášející: Mgr. Ondřej Lenz, Ph.D. (lenz@umbr.cas.cz)

 Ve filmu je vše snadné - stačí pár mutací DNA a rázem můžete fandit celé skupině superhrdinů. Nebo taky nejrůznějším obludným monstrům, pokud dáváte raději přednost hororům. Jak ale vlastně funguje známá dvoušroubovice doopravdy? Mohl by radioaktivní pavouk udělat z Petera Parkera Spidermana, genX vytvořit Mutanty, nebo 24. umělý chromozom mimozemšťanů udělit superschopnosti jako v Doomovi? Jakou DNA by vlastně měli mimozemšťané? Filmová fikce odhalená realitou, realita ilustrovaná filmovou fikcí.