V každé rostlinné a živočišné buňce vznikají při zpracování živin jako vedlejší odpadní produkty molekuly, které obsahují tzv. reaktivní kyslík (reaktivní kyslíkový radikál, anglicky „reactive oxygen species“, ROS). Ten díky jednomu „přebývajícímu“ (nespárovanému) elektronu velmi ochotně reaguje téměř se vším v buňce, což pro ni může být dost nebezpečné. Proto se buňky v průběhu evoluce naučily...
Rostlinné viry se šíří různými způsoby a na dlouhé vzdálenosti. V moderní historii je šíří především lidé při obchodu s rostlinami a jejich plody. Mezinárodní tým vědců to zdokumentoval na případu viru, který v současnosti významně škodí zemědělským plodinám po celém světě. Jeho cesta začala v 17. století na Hedvábné stezce.
Jak se rostlinné buňky mezi sebou dorozumívají a získávají informace z okolního prostředí? Jak je jejich komunikace řízena? Toto jsou některé z otázek, které zodpoví nově založená laboratoř “Molekulární signalizace rostlin” vedená Michaelem Wrzaczkem, jenž je novou posilou Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra AV ČR.
Rostlinní virologové z Ústavu molekulární biologie rostlin - Biologického centra AV ČR se zapojili do nového programu " Virologie a antivirová strategie ", který je součásti Strategie AV21 , zaměřené na "Špičkový výzkum ve veřejném zájmu". Spolu se svými kolegy z Parazitologického ústavu - Biologického centra AV ČR a z dalších tří...
Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu chtějí docílit vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR). Jako první na světě upravili chmel pomocí nejmodernější genetické technologie CRISPR, která umožňuje velmi přesné úpravy konkrétního vybraného genu. Zatím techniku úspěšně otestovali na genu důležitém pro výrobu listových barviv, v současnosti už ale pracují na genech,...
Testování koronaviru, kovy v rostlinách a vědecký život na Ústavu molekulární biologie rostlin jsou témata další reportáže Jihočeské televize z cyklu "Život je věda".
To, že DNA je šifra, do které si můžete zašifrovat i svoje vlastní jméno, a jak vlastně DNA šifrování v buňkách funguje, zjistíte v prvním díl Edovinek - krátkých "Edukativních vědeckých jednohubkách s Edou" Zájemci si pak mohou sami zašifrovat svoje vlastní jméno (nebo libovolný jiný text) pomocí on-line DNA-šifrovače: https://dnacode.bc.cas.cz/
Nejen o současném koronaviru, ale také o celé řadě dalších virů a jejich vývoji se můžete dozvědět na YouTube kanále Biologického centra. V rámci "Týdne vědy a techniky 2020" jsou zde i video-přednášky o parazitech, umělé inteligenci v rybářství, a další krátké filmy o biologickém výzkumu.
Kovy v rostlinách - to je téma, které budou společně řešit odborníci ze sto deseti laboratoří z 30 zemí Evropy. V říjnu byl spuštěn nový projekt „Plantmetals“, který propojí biology, fyziky, chemiky, molekulární genetiky, ekology i agronomy, aby přinesli nejen nové poznatky o fungování rostlin, ale také navrhli inovace pro zemědělství, pěstování a šlechtění plodin i ochranu životního prostředí....
Celková délka molekul DNA v jádrech rostlinných buněk, tzv. genom, se mezi druhy liší více než 2000x. Velikost genomu přitom není úměrná počtu genů, který je u všech vyšších rostlin řádově stejný, ani velikosti a složitosti rostliny, takže např. genom dubu je paradoxně 65x menší než genom drobné byliny vraního oka čtyřlistého (na obrázku). Vraní oko (Paris quadrifolia) má ve svých buňkách 58.8...